Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

oopp, pracovní oděvy, pracovní obuv, svařování
 
 



katalogy - oděvy obuv rukavice oopp svařování

BOZP OOPP (word verze)

Zaměstnavatelé se poměrně často setkávají s tím, že zaměstnanci po přijetí do pracovního poměru požadují poskytnutí pracovních oděvů či obuvi k výkonu práce. Zaměstnance k takovému požadavku vede domněnka, že pokud si své oděvy zničí či poškodí při práci, nastupuje povinnost zaměstnavatele obstarat jim je a pečovat o ně. Ale věc je poněkud složitější.
Pracovní oděvy a obuv při výkonu práce

Při posuzování nároků zaměstnanců je zapotřebí vycházet z toho, zda jde o případy, kdy se jedná o osobní ochranné pracovní prostředky nebo o běžný či obdobný pracovní oděv nebo obuv. oděv a obuv při výkonu práce lze zařadit do několika skupin s rozdílným obsahem

Osobní ochranné pracovní prostředky

Zaměstnavatel je povinen v případech, kdy jde o prostředí, kde oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení, znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytovat zaměstnanci jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Tato povinnost zaměstnavatele vychází přímo za zákoníku práce (§ 104 odst. 2). Navíc podobné ustanovení je obsaženo i v nařízení vlády číslo 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (zkráceně oopp). Toto nařízení uvádí, že oopp nejsou běžné pracovní oděvy, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění.

I když zákoník práce ani nařízení vlády neuvádějí bližší definici pojmu mimořádné opotřebení a znečištění, pomáhá si praxe většinou pojmem platným dle dřívějších předpisů, kdy šlo o mimořádné opotřebení tehdy, pokud po roce užívání byl oděv nebo obuv nepoužitelný a neplnil svůj účel. Pro konkrétní posouzení však bude zapotřebí vycházet z individuálních podmínek pracovního prostředí zaměstnavatele, charakteru práce a jejího vlivu na oděv a obuv zaměstnance, a to v návaznosti na seznam prací a činností a seznam jednotlivých oopp, které jsou uvedeny v příloze shora uvedeného nařízení vlády.
Povinnosti, které vznikají zaměstnavateli v souvislosti s pořízením, udržováním a kontrolou oopp, stanoví zákoník práce a uvedené nařízení vlády.

Běžné pracovní oděvy a obuv

Zaměstnanec si pořizuje na své náklady běžný pracovní oděv a obuv, který používá při výkonu práce. Zaměstnanec nemůže po zaměstnavateli požadovat, aby mu takový oděv či obuv zajišťoval či aby vynakládal prostředky na jejich pořízení.

Jednotné oblečení (stejnokroje)

Někteří zaměstnavatelé požadují, aby zaměstnanci nosili při práci jím určené jednotné oblečení (např. zaměstnanci v dopravě, v obchodech apod.). Toto jednotné oblečení může být součástí ujednání pracovní smlouvy nebo i kolektivní smlouvy a kromě jiného může mít i význam reklamní či jakési sounáležitosti k jednomu zaměstnavateli. Nejedná se však ani v tomto případě o osobní ochranné pracovní prostředky, i když zaměstnavatel toto jednotné oblečení zajišťuje zaměstnancům sám na své náklady.

Speciální pracovní oděv

Při výkonu některých prací, kdy z hygienických nebo technologických či obdobných důvodů zajišťuje zaměstnavatel zaměstnancům speciální pracovní oděv, jako je tomu např. v potravinářském průmyslu nebo při výrobě jemných elektronických součástek. Ani takový oděv nemá charakter osobních ochranných pracovních prostředků.